sobota 4. října 2025
Ovce, Rohaté kozy a Mrtvoly
Zpráva od Pána Ježíše Krista k Valentině Papagnové v Sydney, Austrálie 11. září 2025
Tuto ráno, když jsem modlila, přišel Anděl a vzal mě do očistce. Tento část očistce není tak tmavá jako jiné části. Tam potkali mnoho duší. Čistila jsem a umývala pro tyto duše, očišťovala jejich hříchy, které stále nesou v očistci.
Poté Anděl řekl: „Pojď se mnou, musíš svědčit něco, co chce Pán Ježíš, aby jsi to viděla.“
Náhle opustili toto místo v očistci a dorazili na velké otevřené prostranství. V dálce stála velká budova. Uvnitř pozemku domu si všimla mnoha ovcí a koz, bylo více koz než ovcí, a snažily se odtlačit ovce stranou. Kozy byly černé a bílé barvy s velké rohy, zatímco ovce byly všechny bílé.
Stála jsem spolu s Andělem. Zeptala jsem se: „Co to znamená?“
Anděl řekl: „Jehnata představují lidi — jsou klidní, ale nyní kozy násilně postupují.“
Když jsme se Andělem přiblížili, všimla si malého stolu a vedle něj stojící ženy robustního tělesného stavu. Držíce velký kus masa podobný hovězímu okuru, položil ho na stolek a začala odlámávat velké kousky, aby nakrmila kozy. Sledovala jsem v šoku, jak kozy požírají maso až do posledního kusu.
Přiblížila jsem se této obří ženě a řekla: „Neměl bys je nakrmovat masem. Proč jich nakrmiš masem — měly by sníst trávu?“
Ona mi odpověděla hrubě: „Můžu dělat, co chci! Nakrmuji je, protože vím, proč je nakrmuju — brzy budou ve válce.“ Tato žena byla dost ostrá a zlá.
Anděl mi poté řekl: „Pojď uvnitř.“
Vstoupili jsme do velké budovy. Tam stál Pán Ježíš, mladý a krásný, a jeho vlasy nebyly dlouhé k ramenům, jak ho obvykle vidím, ale trochu kratší. Mluvil s některými lidmi, ale usmíval se mi, když jsem vstoupila do domu.
Náhle si uvědomila, že jsem v přítomnosti Pána, a poklonila jsem se a požehnala si, říkaje: „Ó Sláva Tebi, můj Pane Ježíši Kriste.“ Pán usmíval.
Před Pánem bylo něco podobného papírku s čarami. V ruce držel zlatý texta a začal kreslit na papír. Navrhoval krásný vzor vyplněný zlatem.
Když kreslil, lidé mu kladli otázky. Podíval se nahoru na ně, ale pokračoval v kreslení svého návrhu.
U zdi vedle Pána Ježíše byla police s mrtvolami, opřenými vzpřímeně, asi dvanáct jich všude po řadě. Každá mrtvola byla ovinuta světle modrým lesklým materiálem.
Myslela jsem: „Proč by měly být zde?“
Pán zavolal Anděly a řekl: „Odeberte je, jeden po druhém. Odnesete je pryč.“ Udělali to podle Pánova přání, opatrně odebírajíc mrtvoly jednu za druhou, odcházející dveřmi ven.
Zatímco jsem sledoval vše, co se kolem mě dělo, dívám se také na krásný návrh, který našel Pán na papírě a divím se, co to znamená.
Lidé ho ptali: „Ale pane Ježíši, kdy něco uděláš? Modlíme se za lidi na Zemi. Kdy budou měnit?“
„Vím, že ano,“ odpověděl Ježíš. „Buďte trpěliví, já to řeším. Jsou velmi tvrdohlaví na Zemi. Jejich srdce jsou velmi tvrdohlavá — nechtějí se měnit.“
Náhle jsem se vrátil do svého pokoje. Otázal jsem se, co viděl. Vím, že kozy s rohy představují zlo, ale nevím význam mrtvol.
Potom 13. září 2025 večer předtím, než jsem modlil Boží Milost v posteli a mé večeřní modlitby, řekl: „Pane Ježíši, stále nechápu jasně tu vizi, kterou jsi mi dal.“
„Podívej se do Knihy Zjevení — to ti pověří,“ odpověděl.
„Je tam hodně na tom. Jsou velmi blízko války. Chcú válku, a stane se tak. Modlete se mnoho.“